Hodina vláčení za 1200 korun

Možná se někteří z vás zeptají, kde je takový drahý revír. A já jim mohu jednoduše odpovědět. Všude tam, kam přijde nezkušený rybář, který daný revír pořádně nezná.

Začala dovolená a já jsem se s rodinou vypravil na chalupu za maminkou mé ženy. Tchyně má chalupu nedaleko Slezské Harty, což je pro mě, jako rybáře, doslova ráj. Vysadil jsem všechny na chalupě a jel jsem na na nákup. Když bylo nakoupeno a vracel jsem se zpátky, zahlédl jsem nově otevřený obchod s rybářskými potřebami. A to se nemělo stát.

Osudová chyba

Pokaždé, když vstoupím do rybářských potřeb, tak jsem jako v Jiříkově vidění. A to bych nebyl já, abych zrovna něco nepotřeboval. Taky, že jo… Po deseti minutách odcházím z obchodu s pěti třpytkami různých velikostí a tvarů za bratru 1200 korun. Raději to manželce ani nebudu říkat, kolik jsem utratil za pár blbinek. Ale co, říkám si, mám zase na delší dobu vystaráno.

Hurá na ryby

Když jsem přijel na chalupu, rychle jsem vybalil nákup a nachystal si vercajk na vláčení. Nenápadně jsem k němu přidal i nové třpytky, které jsem předtím ukryl, aby je manželka neviděla. A tradá na ryby. Nemohl jsem se dočkat.

Špatný výběr místa

Jel jsem na místo, kde to dobře znám. Bohužel tam bylo poměrně dost rybářů. Rozhodl jsem se tedy, že to zkusím jinde. Našel jsem si místo, kde nikdo nebyl. Nachystal jsem si prut. Připnul novou třpytku a šup s ní do vody.

Vláčím, vláčím a najednou visím. Sákryš, určitě tam je nějaký pařez, kterých je na Hartě strašně moc. Snažím se třpytku vyprostit, ale bohužel neúspěšně. Musel jsem to urvat. No nic říkám si, navazuju další třpytku a vláčím dál. Samozřejmě jsem se snažil třpytku vést jinudy, abych zase nevisel. Ale bohužel tam těch pařezů bylo víc, takže se opakoval navlas stejný scénář.

A já blbec, místo abych změnil lovné místo, tak jsem tam zůstal, respektive jsem se pohyboval zhruba na 40 metrech břehu a během necelé hodiny jsem takhle ztratil všechny třpytky, které jsem si ten den koupil. Dvanáct set vyhozených do vzduchu, respektive do vody. 🙁

Tak jsem si zase sbalil vercajk a sklesle šel domů. Bylo jasné, že takhle už manželce nemůžu tím tuplem nic říct. Jinak bych měl s rybama utrum.